Zachycená v pavučině,
Bílá paní tichem po pěšině.
levituje a černá vdova
ji boudu šije ve jménu Boha
R.:
O víru svou, s kudlankou bezbožnou, se rvou,
maj dvě tváře, před jménem titul lháře
Haluzí bosou, se život vleče,
když smrtka kosou svou trávu seče.
Když pevnou vůlí alkoholika
předposlední šance zaniká.
R.:
Armáda spásy se zbrojním pasem,
nechá psy honit se za ocasem.
Po odvetě kazatel pláče,
v laciném světě škoda ho rváče.
Jak převrátím na ruby líc,
zmatená tím co básník chtěl říct!
I bílá paní,
může být vdova.
Jedenácté přikázání jsou jen slova.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.