E7 A D A ...

Rec: Povím vám příběh z vojenského cvičení, který mi vyprávěl

     T. Texas Macháček. Jeho hrdinou je voják a balíček karet.

     Pozdě večer dorazila do kasáren hrstka znavených vojínů v

     záloze, kteří zbloudili při nočním cvičení. Vojáci ze sebe

     smyli prach, vypili šálek kávy s brómem a ihned ukázněně

     nastoupili na školení mužstva. Školení už začalo, a tak

     vojáci v tichosti usedli do lavic a vytáhli z baťůžků

     brožurky. Všichni, až na jednoho. Ten vytáhl z kapsy balíček

     karet a začal je před sebou na stole rozkládat jednu vedle

     druhé. Staršina, který měl v učebně dozor, to spatřil a

     předvedl vojáka před velitele roty.

     "Proč jste přivedl toho vojáka, soudruhu staršino?"

     "Hrál v učebně karty, soudruhu majore."

     "Můžeš mi to nějak vysvětlit, soudruhu vojáku?"

     "Zajisté, soudruhu majore."

     "V to doufám, neboť jinak bych tě musel přísně potrestat v

     souladu s platným vojenským řádem."

     "Po celé vojenské cvičení jsem vzorně plnil své povinnosti a

     s sebou jsem neměl nic než tenhle balíček karet. Doufám, že

     vás čistotou svých myšlenek uspokojím stejně tak, jako tyto

     karty uspokojily mne při plnění náročných bojových úkolů." 

     A s těmito slovy začal voják své vyprávění.



     "Eso mi připomene, že nad námi je jen jediný velitel pluku.

     Dvojka, to jsou dva roky základní vojenské služby a trojka

     tři nemanželské děti, které se za tu dobu narodily mé družce

     Marii. Čtyřka pak, to jsou Marek, Matouš, Lukáš a Jan - naše

     zákopnické družstvo a pětka je naše veškerá hotovost týden

     po výplatě služného. Šestka mi připomene šest ostrých

     nábojů, které jsem ztratil při nočních střelbách, a sedmička

     sedm dní vězení, které jsem za to vyfasoval od velitele roty.

     Osmička mi pak napoví, kolik prstů mám na nohách od

     chvíle, kdy jsem upustil odjištěný ruční granát. 

     Devítka znamená, že denně v devět-nula-nula odcházím do Army a

     desítka je moje oblíbená kalorická strava, kterou tamo 

konzumuji.

     Král mi připomene kuchaře Viléma, jenž trvalou

     dietou vládne naším žaludkům. 

     Královna je skladnice Andula,

     u které každé pondělí fasuji čisté onuce.

     A spodek, spodek, soudruhu majore, to není ďábel, ale vojín 

Gregora,

     který mi je hned v úterý nato ukradne.

     Tak vidíte, soudruhu majore, že tyto karty mi posloužily

     stejně dobře jako brožurka, deníček i zápisník."

     A, přátelé, tento příběh je pravdivý, neboť mi jej vyprávěl

     T. Texas Macháček.