1. Je ticho Gu koly, ta naše cEmiokoli, ještě, že tCakD7,
jsou dole zGávory, našimi nEmiázory projel se vlCakD7,
jsmFe trochu jiní ze dne nGa den, tak jakoby, jCakoby nGic,
ze stolu sklidím a odejdu zCadem,
zGe stolu sklidím a D7odejdu do ulGicEmi, C, D7, (-).
Je zvláštní pocit sám sobě nosit polední čaj,
je zvláštní pocit tvý známý prosit, jestli tě znaj',
za nitky táhla a zlomila pádla bublina nos
a o tvý křivky vzpomínky nevěrný,
a o tvý křivky vzpomínky metaj' los.
®: DEmiivoký peřiny, lD7apání pCo dechu,
Emia zněly vteřiny jak nD7ehty na plechEmiu,
filmový dostihy, nD7áhody Emiu lota,
vGeliký výstřihy Ca paní samota,
vGeliký výstřihy D7a paní samotGa.
Počítám vteřiny, záhyby hladiny, abych to měl,
za sebou strašidla s tou vůní líčidla našich těl,
na sopce do tance hrálo se na šance, ale co teď,
ledový skoby tajemný zloby,
ledový skoby držej' tu zeď.
Zkusím to načisto, jen chvíli Mefisto, chvíli jen tak,
ještě mám alibi, přece jen, co kdyby odjel ten vlak,
úroda vláhy, že vyjetý dráhy ztratily hlas,
plachty a trámy, přijedem za vámi,
plachty a trámy, přijedem mezi vás.
®:
|