Na mý Aduši leží kámen vod ziHmimy až do jara,
že už nEikdy nepoplavem po tvý vAodě, řeko mEá,
ty si bAubláš v klíně lesů, moje lHmiáska nestárne,
každou nEoc se budím v děsu, že tě nAěkdo EukradnAe,
je to tDím, že vodní pAánbůh má pazHmioury lepkavEý,
/: na kohAo ty rHmiuce sAáhnou, ten už se jich nEezbavAí ... :/
|