Zpívám si píseň o tichu,
o léčivé maně světa,
v životě nejde o pýchu,
když růže dosud vzkvétá.
V životě nejde o mamon,
o politické posty,
klopýtne vždycky o zákon,
kdo na lidi je sprostý.
V životě nejde o prachy
a o posmrtné masky,
na co jsou plané poplachy,
svět chce jen trochu lásky.
A tak mi, prosím, dej
to ticho, co máš na svých rtech,
má slova přeškrtej,
vždyť stačí pouze jeden vzdech.
Aby se bílá luna propálila tmou,
aby se probil tvoji kůží hedvábnou
k tomu zvonu,
co dá smysl mému žití,
když už jsem měl namále,
aby mě ve tvém náručí bylo
jako akrobatu v záchranné síti
po trojnásobném saltu mortale.
|
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
