Milan Chladil - Klokočí [text na Supermusic]

Milan Chladil

piesne (87)

  texty (47)
  akordy (37)
  taby (0)
  preklady (0)

články (3)
Fotky (0)
diskusia
diskografia
v obchode
odkazy

pridaj vlastný článok

Milan Chladil:
Náhla smrť českého speváka: Odspieval koncert a... Cestou domov zomrel! - PRAHA - Dueto v podaní Yvetty Simonovej a Milana Chladila nechýbalo takmer v žiadnej t... - topky.sk

Milan Chladil:
Český džezový a swingový spevák Milan Chladil sa narodil pred 90 rokmi - Dueto v podaní Yvetty Simonovej a Milana Chladila nechýbalo takmer v žiadnej televízn... - zoznam.sk

Milan Chladil:
Patřil k našim nejpopulárnějším zpěvákům (?53), ale zemřel příliš
brzy. V autě ho zradilo srdce - Mladší generaci toto jméno zřejmě nic neříká, ale Milan Chladil (8. 2. 1931 – 2... - super.cz

Milan Chladil:
Jiřina Fikejzová - Napsala slova ke 240 písním a scénáře pro pražské
Divadlo hudby, Československou televizi a Československý rozhlas - Jiřina Fikejzová, která zemřela 2. září ve věku 93 let, psala texty pro takové o... - IREPORT

50 Cent:
Nové desky pro 19. týden 2014 - musicserver.cz

2 Unlimited:
videokalendár na víkend 28.-29.6.

Milan Chladil:
Hudobný videokalendár na nedeľu 17.2.

Milan Chladil:
Zemřel Miroslav Dudáček. Slávu vystřídal pád na dno - Zemřel někdejší idol žen Miroslav Dudáček. Zpěvákovi, který vyrůstal v dětsk... - IREPORT

Milan Chladil

Fanúšikov: 0

k obľúbeným

Milan Chladil - Klokočí

tlač

edituj

oakorduj

Rok vzniku: 1961

Kvalita textu : bez hodnotenia
Hodnotilo ľudí: 0 ohodnoť aj ty

Prispievateľ:

Slavik

*** Autor textu: Jiří Suchý *** Autor hudby: Jiří Šlitr

Po babičce klokočí
a po tmě strach
a do očí
padl ti prach.

Proto vím, že je nutné
vést řeči smutné
o tom,
co bude potom,
až budu sám.

Ztratila jsi včera klíč,
dnes ideál,
všechno je pryč,
kdo by se smál.

Proto vím, že se sluší
mít smutek v duši,
vzlykat a přitom říkat
že tě mám rád.

Opuštěné nábřeží,
z modravého dýmu chrám,
nebo město bez věží,
řekni, co chceš, to ti dám.

Zlatý pohár s fermeží
nebo snad
z protěží
bílý šat,
za jediný, jediný, jediný,
jediný úsměv
chci ti dát.

Je tu však to klokočí
a potmě strach
a do očí
padl ti prach.

Proto vím, že je nutné
vést řeči smutné
o tom,
co bude potom,
až budu sám.

Opuštěné nábřeží,
z modravého dýmu chrám,
nebo město bez věží,
řekni, co chceš, to ti dám.

Zlatý pohár s fermeží
nebo snad
z protěží
bílý šat,
za jediný, jediný, jediný,
jediný úsměv
chci ti dát.

Je tu však to klokočí
a potmě strach
a do očí
padl ti prach.

Proto vím, že se sluší
mít smutek v duši,
vzlykat a přitom říkat,
já rád tě mám.