Do srdce se ti dívám,
když pod oknem ti zpívám,
každou noc stejná slova,
znova.
Svou serenádu,
svou serenádu zpívám,
marně se k oknu dívám,
než zazpívám ji jednou,
hvězdy zblednou.
Svítá,
probuď se už svítá,
zažeň chladný sen,
bude horký den,
je čas procitnout.
Nad lesy svítá,
hvězdy blednou svítá,
otevř na můj hlas,
nastává už čas,
chceš-li uprchnout se mnou.
Chvíli,
ještě malou chvíli
a bude den bílý,
bude konec dobrodružství.
Svítá,
na východě svítá,
každý příští den,
bude jako sen,
chceš-li uprchnout se mnou.
|
Jan Werich:
Jan Werich:
Lasica Milan:
Jára Cimrman:
