Každý může prchnout z ráje,
hledat lásku, hledat smích,
do dobrodružného kraje
kam ho vede Evin hřích.
Ptejte se pramáti Evy,
proč jablko trhala,
odpoví, že sama neví,
proč první hřích spáchala.
Proč láká
jenom zakázané ovoce,
proč láká divoce
každého jen to,
co nesmí mít.
Proč jen
nevíme,
po čem
vlastně sami toužíme,
nemáme však stání,
bez ustání
musíme toužit.
Čekáme na splnění
toho, co tu není,
den ze dne
jen doufáme,
že se dřív rozední.
Tím, že nás
láká jen to,
co nesmíme mít,
že smíme jen toužit,
je vinno
jablko Evino.
|
Jan Werich:
Lasica Milan:
Jára Cimrman:
