Poznámka: P?eklad není úpln? doslovný, ale vystihuje smysl (význam) písn? a textu..
Pesničku videlo 3523 návštevníkov.
Kvalita : bez hodnotenia Hodnotilo ľudí: 0ohodnoť aj ty
*** Autor textu: Bob Dylan *** Autor hudby: Bob Dylan
Na lavičce v parku seděl s ní
A jak tmavlo nebe večerní
Podívala se a jiskra
Se zaryla až do kosti
Tehdy prvně cítil s lítostí
Že je sám
Jít svou cestou si přál
A aby pozor si dal
Aby si s ním osud jednoduše nezahrál
Podél starýho průplavu si vyrazili
Dobře si vzpomínám trochu zmatený byli
Až v podivným hotelu se zastavili
S neónem co nocí jasně září
Vedro noci cítil na svý tváři
Smetlo ho jak nákladní vlak pobudu
Vlak vezoucí tu jednoduchou ránu osudu
Někde v dálce někdo na saxofon hrál
Zatímco ona zvolna podloubím šla dál
Potrhanou roletou se proužek světla dral
Kde právě někdo vstal
Cinkla mince v misce slepce
Kterej u vrat postává
Ona nejspíš zapomněla
Že si osud zahrává
Pokoj byl prázdnej když ráno oči otevřel
Díval se kolem nikde ji neviděl
„Co na tom“ řekl a k oknu šel
Dokořán ho rozrazil
A pocit prázdnoty ho zamrazil
S nímž se člověk jenom těžko srovnává
Když si osud jednoduše zahrává
Slyší hodiny tiše tikat
Sem a tam chodí, slyší papouška něco říkat
U řeky dole v docích sleduje jí
Kam všichni námořníci přijíždějí
Snad ona si zas všimne
Jak tu čeká u kraje
Až si osud zase jednou jednoduše zahraje
Lidi říkaj že to prej správný není
Vnímat až příliš že je jen utrpení
Pořád věřím že byla mým dvojčetem
Ale ztratil jsem ten prsten
Narodila se na jaře
Já mnohem později a
doposud
To svádím jednoduše
Všechno na osud