Už nechtěl čekat na poslední soud
Svědomí umlčet, chtěl mu uniknout
Lačnost je věčná, tváře se mění, tělo volí tvar
Zkušenost získal, proměna bytí oživuje sval
Srstí je pokryt, výměna času, nepoznaný kraj.
Už z dálky slyší volání bratrů, jedinec samotář
Po čtyřech běží v podobě tvora, co úplněk mu dal
Nehledá družku, hladový na smrt, samotář jedinec
Lačnost je věčná, to ví on, už nemá paměť na návraty
Někde se ztratil Albion, zůstala jenom lykantropea
A někde v dálce mraky jdou, volání bratrů teď nocí letí
Ztracený zámek – Albion, zůstala jenom lykantropea
Ukrytý v lesích, bouři a větru, očí pochodeň
Elixír proměn, Jekyllo-Hyde, zapomenutý sen
Magie síla družná věčná, tam ukrytý je klíč
Životem platil, proměnu získal, kvílení na měsíc
Lačnost je věčná, to ví on. Už nemá paměť na návraty
Někde se ztratil Albion, zůstala jenom lykantropea
A někde v dálce mraky jdou, volání bratrů teď nocí letí
Ztracený zámek – Albion, zůstala jenom lykantropea
Lačnost je věčná, to ví on. Už nemá paměť na návraty
Někde se ztratil Albion, zůstala jenom lykantropea
A někde v dálce mraky jdou, volání bratrů teď nocí letí
Ztracený zámek – Albion, zůstala jenom lykantropea
Lačnost je věčná, to ví on. Už nemá paměť na návraty
Někde se ztratil Albion, zůstala jenom lykantropea
A někde v dálce mraky jdou, volání bratrů teď nocí letí
Ztracený zámek – Albion, zůstala jenom lykantropea
Lačnost je věčná… Už nemá paměť…
Někde se ztratil… zůstala jenom…
A někde v dálce… volání bratrů…
Ztracený zámek… zůstala jenom lykantropea…
Lykantropea… lykantropea… lykantropea… lykantropea |
Xiii.století:
Xiii.století:
