Teď ^Gmoje oči bloudí tam, kam ^Cstopy lidí ^Gjdou, a chladný stín se blíží, když smutný zní tu ^Dchór, jen ^Gstopy v hlíně čerstvé snad v ^Ctuhle chvíli ^Gjsou, ve větvích vítr kvílí, to ^Dpokaždé, když ^Gjdou. ®: Jen ^Cpláč, zní tu pláč, vím ^Gproč, ráno nad lesem svítá, však u kříže zní ^Ddál jen ^Cpláč, zní tu pláč, vím ^Gproč, poslední sbohem dají, pos^Dlední zní tu ^Gchór. ^{C, G} Tou cestou zástup lidí prochází jen zvolna dál, jen pár kroků už zbývá, stín dlouhý kříž teď má, na konec cesty přijde, chlad kříž už objímá, jen vítr chór si brouká a má tak smutný tón. ®: A tak zvolna průvod kráčí, teď už opačný směr má, stín kříže sílu ztrácí, to jak slunce zapadá, tam ve tmě, kdesi za zdí, slabý pláč zaznívá, možná, že někdo cítí se najednou tak sám. ®: