parodie na – BOTY PROTI LÁSCE
EZas mi říká, že má něco pro mě
a to něco, vitamín prý je.
AJá však nechci žádnej sajrajt v domě, jé,
Epřináší jen hlad a výdaje.
Gpro zdraví svůj Evlastní, Gžebřík jouloEvý,
Gnejčestnější Emísto, na něm drží vepřový.
K snídani mám šest buličích oček,
k přesnídávce tláču s cibulí.
V poledne se na mě směje bůček, jé,
po osmi knedlících se jen zahulí.
Pak se chvíli šoupnu, do příčný polohy,
a sním o řízku silným, jak můj palec u nohy.
Odpolední svačinku už spojím,
v restauraci přímo s večeří.
Než to všechno pěkně v klidu dojím, jé,
s dalším pivem se už nešetří.
Jestli ještě jedno? Co se ptá ten vřed?
To dá přece rozum, pingle s IQ nula pět.
Nevím co je mrkev nebo kivi,
soja nechť mi kvete na hrobě.
Z ovoce uznávám jenom slívy, jé,
přepálené, čiré vodově.
Možná ještě broskev nebo meruňku,
tak nelelkuj a nalejvej, ty starej šizuňku.
Tak se válím tím přiblblým světem,
makrobiotických orgií.
Nejsem přece žádnej, malej kretén, jé,
na kterýho boudu ušijí.
O joulech vím svoje a to mě teda ctí,
kdo o nich nemá pojem, ten si šlape po štěstí.
Vitamíny! Z mého domu! Pochodem vchod!
|
