CŽalovala jednou Vénu DmiŠafářovic GKatka,
že výhradně Fkvůli němu Gsvobodná je Cmatka,
Btak zasedli u zdejšího Fsoudu proti Csobě
k D7rozhodnutí, zdali Véna Gzplodil ono robě.
Vypověděl Véna, že si na procházku vyšel,
když vo pomoc zavolání tam vod řeky slyšel,
ejhle, ona - žalobkyně ve vodě se mrská,
napolovic utonulá a žabinec prská.
®: FNebezpečný Cmnožení, Gkomplimenty, Csklenky,
v Ftváři úsměv Czkožení, alimenty, GplenCky.
Nezaváhal Véna, ihned do živlu se vrhnul,
nedopustil, aby dívku pod vodu proud strhnul,
na břeh ji pak rychle vytáh' na pokraji svých sil,
dýcháním z úst do pusy pak k životu ji křísil.
Ona prej mu děkovala za záchranu vděčně
a nabídla, že by mohli sušit se společně,
že to všechno takhle skončí, nemohl prej tušit,
když společně odcházeli k ní si šaty sušit.
®:
V garsonce pak poseděli u lahvičky vodky,
čekajíce, než Vénovi uschnou svršky, spodky,
alkohol, ten, jak je známo, správně vztahy zpevní,
v posteli pak rozproudil i ztuhlý oběh krevní.
"Že jsem Katku z vody vytáh', sama nejlíp to ví,
život jsem jí zachránil a daroval i nový,
a teď jí mám ještě platit, no to se teda divím,"
rozčílil se Véna v síni hněvem spravedlivým.
®:
Soudce na něj zpoza stolu pohlédnul skrz brýle
a povídá, že je třeba rozlišit ty chvíle:
"Poprvní jste vytáhnul včas, silná byla vůle,
podruhý jste vytáh' pozdě k vaší velký smůle!"
|
