|
|
František Nedvěd - Ja na to moc nejsem František Nedvěd - Ja na to moc nejsem |
Transpozícia: [+1 +2 -1 -2] |
C,e,aJako kluk jsem míval Fsen
u mněG stál kantor s notísCkem,
a on ehned
z matiky máš apět
někdy Fstačí Gjen páre vět,
abys avědel,
kolik Fproblému ti Gchystá velkej Csvět.G
CNaše třída elavíc pár,
Fto náš chlív byl Cvětší.
Když nám eznámky arozdával pán dučitel,
i FřediGtel měl Cřeči, že to Fpújde
jenom Gchtít.
eNo a já už avědel sví,
dže to zvládam s bídou,
Ftátúv Gkrám, ten já edávno aznám,
ale Fučení, to Gučení,
jen Cstěží na to F,Gjá moc Cnejsem.
Přišla vojna zelená, chtěj mě učít střílet.
Nabíjet a zamířit, pak stisknou spoušť,
a jenom houšť
Tak vidíš, že to pújde, jenom chtít.
eCNo a já už avědel sví,
dže to zvládam s bídou,
Ftátúv Gkrám, ten já edávno aznám,
ale Fstřílení, to Gstřílení,
jen Cstěží na to F,Gjá moc Cnejsem.
Běžel čas a já se bál, že nepoznám tou pravou,
Pak jsem v krámě prodával a najednou,
jsi přede mnou, jen stojíš,
tiše řekneš to sem já.
Najednou jsi vzpominám, na pár slúvek z mládí,
a rázem vím, konec trápění,
když tě nesmělou, chci obejmout,
tak šeptáš na to já moc nejsem.
|
| |