Kabát
(549)
(255)
(177)
(248)
(0)
(453)
(64)
|
|
|
Kabát - Spadla klec Kabát - Spadla klec |
*** Autor textu: Kabát *** Autor hudby: Kabát | Pod černou rouškou stařecká tvář,
ty paní s kosou - co jsi zač?
Podáváš ruku
chlapče tak pojď, tak pojď
Ráno je žlutý po cigaretách,
do hlavy valí se krev
otvírám oči a svět je jako film
rozpíjí se do barev
Vaše pohledy soustrastný, já nečekám na bolestný
ženská co zdála se jedinečná, bez loučení odešla pryč
zabouchla dveře a měj se jak chceš do schránky hodila klíč
rozbíjím zrcadla nechci víc, vidět svou tvář
Křičím strachy už nemůžu dál, příšerný probuzení
k snídani cigaretu jsem si dal a prášek pro zapomnění
Ticho jak v márnici, přemýšlím o šibenici
Chodím od zdi ke zdi sem a tam, hraju si na schovávanou
Sám před sebou se teď ukrývám, už nemám na vybranou
vážu si kravatu z provazu. Nashledanou
Refrén:
Spadla klec, ďábel sám
Spadla klec, na flétnu hrál
Spadla klec, song pohřební
Spadla klec, a na můj účet se příšerně smál
Některý lidi zkoušeli pláč, chudák tak mladej byl
jinej máv rukou bůhví co byl zač, jinak by se nezabil
jak odporný a bezcitný lidi jsou mezi sebou
v mládí mu říkali šibeničník, že roste pro kriminál
život ho složil a on dostal strach, druhý rány už se bál
tak začal pít byl samotář, až jednou
Refrén:
Spadla klec....
...Ďábel se smál, smál, smál.... |
| |
Kabát:
Kabát:
Kabát:
Petr Janda:
Kabát:
