CAž mi bude dvDmiacet let, tak kGoupím sobě lCoď,
sbDmialím hColku jDmiako kvCět a řDmieknu "na loď pGojď",
a kdCyž se bude zdrDmiáhati, když pGosedne ji strCach,
tak hnDmied ji zCačnu lDmiíbatCi v tý lDmiodi na vlnGách,
a kdFyž se bCude zdrBbáhatFi, když pCosedne ji strGach,
tak hnCed ji začnu lDmiíbati v tý lGodi na vlnCáchDmi, G, C, Dmi, G.
Až mi bude třicet let, to budem chlapíci,
všichni budou závidět mi háka na špici,
/: a loď už bude samej šrám, však holka jako květ,
a v lodi malej porcelán mi bude dovádět. :/
Až mi bude šedesát, tak řeknu "johoho",
svý pádlo chytnu zase rád a dám se do toho,
/: dívce zlíbám smutnou líc, pak vobepluju svět,
až mi bude o pět víc, tak snad se vrátím zpět. :/
Až mi bude dvěstě let, to dávno budu spát,
mý kosti budou práchnivět, však přesto bych byl rád,
/: kdyby mý tělo studený do rakve nedali,
i s lodí ať je pohřbený na břehu Sázavy. :/
|
Bůhví:
Celeste Buckingham:
Anna K.:
