Prosím tě, pojď se vzít
za ruce hodně tiše,
pak můžem spolu jít,
nikdo nám nenapíše.
Nedostanem telegramy,
nepřijde k nám nikdo známý,
prosím tě, pojď se vzít,
co chceš, to budeš mít.
Bude nám víc než zlata nuget,
na prstě stříbro z nugátu,
kopretin dám ti celý pugét,
do klopy kousek akátu.
Dostaneš slunce na zem dolů,
svatebním darem od mraků,
pod modrým nebem půjdem spolu,
usměj se, ty můj zázraku.
Naše svatební cesta
na kraj světa nemusí být,
stačí vypadnout z města,
klidně i pěšky můžem jít.
Já nechci žádnou hroudu zlata,
ať raděj štěstí nasněží,
madono má, tak, tak nebuď svatá,
jenom na tobě teď záleží.
Naše svatební cesta
na kraj světa nemusí být,
stačí vypadnout z města,
klidně i pěšky můžem jít.
Já nechci žádnou hroudu zlata,
ať raděj štěstí nasněží,
ty moje malá madono svatá,
jenom na tobě teď záleží.
|
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
