Brouku Je na tobě cosi tragického Něco tak magického Copak nesouhlasíš? Brouku Je na tobě cosi osamělého Něco tak léčivého Tak pojď ke mně blíž Žádné otrávené povzdechy, žádné protáčení očí v sloup, žádná ironie Žádné 'koho to zajímá', žádné zírání do prázdna, žádný čas pro mě Zlato, jsi mi povědomá jako mé zrcadlo před lety Idealismus sedí ve vězení, rytířskost padla svým vlastním mečem Nevinnost křičíc zemřela, zlato, zeptej se mě, já bych to měl vědět Připlazil jsem se z ráje, abych seděl venku před tvýma dveřma Brouku, je na tom cosi mizerného Něco tak vzácného Kde jen začít Brouku, je na tom cosi zlomeného Ale snad v to mohu doufat Oh, jaký to hřích Na pobřeží, plán na piknik pro tebe a pro mě V ruce lano pro tvého druhého muže, aby se pověsil na stromě Zlato, jsi mi povědomá jako mé zrcadlo před lety Idealismus sedí ve vězení, rytířskost padla svým vlastním mečem Nevinnost křičíc zemřela, zlato, zeptej se mě, já bych to měl vědět Připlazil jsem se z ráje, abych seděl venku před tvýma dveřma Zlato, jsi mi povědomá jako mé zrcadlo před lety Idealismus sedí ve vězení, rytířskost padla svým vlastním mečem Nevinnost křičíc zemřela, zlato, zeptej se mě, já bych to měl vědět Připlazil jsem se z ráje, abych seděl venku před tvýma dveřma