Chtěl jsem jednou jít a ódy pět,
chtěl jsem slávu mít a získat svět,
snahy bylo dost, však málo sil,
pak ale náhle změnil jsem styl,
když při setkání
mi jeden blázen poradil.
Měl ten blázen tip a velký plán,
znal snad život líp a řek mi sám,
dáme lidem víc, než mohou vzít,
než mohou znát a než mohou chtít,
jejich vděk celý věk budeš mít.
Dáme, dáme, dáme,
dáme to, co máme,
dáme, dáme, dáme mezi lidi hráz,
dáme, dáme, dáme,
dáme to, co máme,
dáme lidem stálý mráz.
Dáme, dáme, dáme,
dáme to, co máme,
dáme, dáme, dáme mezi lidi hráz,
dáme, dáme, dáme,
dáme to, co máme,
dáme lidem stálý mráz.
Dal jsem světu stín a stínu tvar,
dal jsem květu spleen a lidem zmar,
marně čekal jsem stříbrný řád
anebo vděk, co moh by mně hřát,
tak jsem zkusil dál
od moudrého si pomoc přát.
Byl to lepší tip a lepší plán,
znal ten druhý líp, co teď už znám,
dáme lidem víc, než mohou chtít,
lásku a cit a blažený klid,
jejich vděk celý věk budeš mít.
Dáme, dáme, dáme,
dáme to, co máme,
dáme to, co láme mezi lidmi hráz,
dáme, dáme, dáme,
dáme to, co známe,
dáme lidem náruč krás.
Dáme, dáme, dáme,
dáme to, co máme,
dáme to, co láme mezi lidmi hráz,
dáme, dáme, dáme,
dáme to, co známe,
dáme lidem náruč krás.
Dal jsem světu klid a lidem cíl,
dal jsem lásce cit a v něm svůj díl,
dal jsem lidem víc, než moh jsem dát,
nemám teď nic, však dával jsem rád,
jejich vděk celý věk budu znát.
Dáme, dáme, dáme,
dáme to, co máme,
dáme to, co láme mezi lidmi hráz,
dáme, dáme, dáme,
dáme to, co známe,
dáme lidem náruč krás.
Dáme, dáme, dáme,
dáme to, co máme,
dáme to, co láme mezi lidmi hráz,
dáme, dáme, dáme,
dáme to, co známe,
dáme lidem náruč krás.
Dáme, dáme, dáme,
dáme to, co máme,
dáme to, co láme mezi lidmi hráz,
dáme, dáme, dáme,
dáme to, co známe,
dáme lidem náruč krás...
|
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
