Pláč, co hrdlo svíral,
prolomil tenkou hráz,
chatrný dům rozbil příval,
bouřlivý příval
a vhodil balvan mezi nás.
Bouře mou duší zmítá,
toužím po pevných zdech,
chci ať nenávratně zmizí,
nenávratně zmizí,
nenávidím druhý břeh.
Oblohou táhnou černý cáry mraků
a slunce odmítá hřát,
podívej, pláču, skoro bez rozpaků,
nechci bouři, bouře bolí,
zasypává rány solí.
Láska má je lodí,
ty do ní vstupuješ,
věřím, že pádlovat umíš,
pádlovat umíš
a k mému břehu dopluješ.
Věřím, že pádlovat umíš,
pádlovat umíš
a k mému břehu dopluješ
a k mému břehu dopluješ.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.