Já šla jsem z tanečních, byl večer, padal sníh, vtom slyším čísi křik, za mnou šel námořník. Námořník šel cik cak, zapách líh, námořník šel cik cak a padal sníh. Řekl: „Jménem tvým ja pokřtím svoji bárku a do rozbouřených vln vyrazím“. Námořník šel cik cak, sotva stál, námořník šel cik cak a mluvil dál. Krásná Dajáno, před parníkem vás žádám, doprovoď mě mořskou zahradou. Pak zahnul uličkou, s rozvernou písničkou, mrzí mně, řeknu vám, že ho už nepotkám. Já šla jsem z tanečních, byl večer, padal sníh a nádherný byl svět, bylo mi šestnáct let. Námořník šel cik cak, měl moc vypruhované tričko, námořník šel cik cak a hrozně širokánské kalhoty. Co chtěl asi říct tím, Dajáno krásná, to už se asi nikdy nedovím. Námořník šel cik cak, zapách líh, námořník šel cik cak a padal sníh. Řekl: „Jménem tvým ja pokřtím svoji bárku a do rozbouřených vln vyrazím“. Já šla jsem z tanečních, byl večer, padal sníh a nádherný byl svět, bylo mi šestnáct let.