Stával na trhu pán, žádný veliký krám, pouze klecí pár u nohou. V nich pak zpěváčků houf, vím, kdo na ně si trouf, pevná síť, když se nesly oblohou. Žádný důvod ke trilkům, žádný vzruch, křídel šum, stály tam každý sám. A já si dodnes vzpomínám na můj dětský hlavolam, povídám. Žádný ptáčník nemá křídla, takže vzlétnout neumí a co je zvláštní ptáky hlídá, tohle smím, smím, smím. Vždyť žádný ptáčník nemá křídla, není žádnou senzací, co je zvláštní, to popírá ptákům žít tam v oblacích. Stával na trhu pán, žádný veliký krám, pouze klecí pár drátěných. Tenkrát bylo mi pár, táta mi chtěl dát dar, řekla jsem, že chci slyšet ptačí smích. Když jsme došli ke klecím, táta byl nad věcí, koupil sám celý krám. A já si dodnes vzpomínám, jak ty klece otvírám, povídám. Žádný ptáčník nemá křídla, takže vzlétnout neumí a co je zvláštní ptáky hlídá, tohle smím, smím, smím. Vždyť žádný ptáčník nemá křídla, není žádnou senzací, co je zvláštní, to popírá ptákům žít tam v oblacích.