Klepy, klep, jdou kroky za mnou, ja slyším klepy, klep, bez ustání. Já nedám vůbec na pověru žádnou, strach však mám, když slyším to divné klepání. Celou noc já slyším klep, klep, pojďte mi na pomoc, vám povídám. Každý den je pro mně hrozný sen, jak tušit mohla bych jen, že rytmus v patách mám. Jedenkrát, možná, že zítra, já budu z toho sna bláznem naráz. Ptám se vás, čí je to divný špás, co to chodí kolem, když v noci spíme. Zbor: My ti to nepovíme. Zdena: Z čeho to já mám strach. Zbor: Rytmus je ti v patách. Zdena: Ten, co ví, že mi poví, rytmus má v patách, mám jej v patách.