Chodím jen tak bosý, rosou opilý, přes rameno nosím síťku motýlí. Sbírám vůni jehličí a bzukot čmeláků, zkoumám život jepičí ve stínu bodláků. Snídám úsvit ranní, k tomu ptačí smích, k obědu mám vůni květů neznámých. Večer světel záplavu, co nebe poskýtá, dám si ruce za hlavu a při tom přemítám. Proč se laskám s kvítky a ptákům naslouchám, proč hledám lesní skřítky a v tůni se šplouchám. Proč radost mám jak dítě, když náhle objevím, jak pavouk přede sítě, to donutí mě zůstat s ním. Každé ráno sedím před svou chatrčí, do smaragdu hledím s vílou v náručí. Dýchám mízu voňavou, krev jahod ve dlaních, zpívám slunci nad hlavou a květům ve stráních. Proč se laskám s kvítky a ptákům naslouchám, proč hledám lesní skřítky a v tůni se šplouchám. Proč radost mám jak dítě, když náhle objevím, jak pavouk přede sítě, to donutí mě zůstat s ním. Každé ráno sedím, před svou chatrčí, do smaragdu hledím s vílou v náručí. Dýchám mízu voňavou, krev jahod ve dlaních, zpívám slunci nad hlavou a květům ve stráních. Zpívám slunci nad hlavou a květům ve stráních.