Je to už dávno,
co potkal jsem bláznivou
holku, bláznivější než já.
K nohám jí dával
svou bezmeznou lásky moc,
byl jsem její a ona má.
Byla to láska
až za hrob, jak říkala,
poslouchal jsem krásný lži rád.
Pak naivní mládí
se pozvolna ztrácelo,
sen o štěstí přestal se zdát.
Tak řekni čemu vděčím,
že před tebou klečím,
v minulosti společných vět.
Proč vzpomenout se bojím,
v paměti svý lovím
jakou barvu měl ten náš svět.
Nemohu říkat,
že vidím tě, lásko, rád,
bolest vracíš do mých ran zpět.
Je to už dávno,
co věřil jsem bláhovým
představám dvou blízkých srdcí.
Nestačí říkat
tě miluju, mám tě rád,
láska žádá omnoho víc.
Holka, co dávno
se nade mnou skláněla,
při vzpomínce slzu stírá.
Však nejsi už dívka
a dobře to víš jak já,
buďme rádi, že už jsme dál.
Tak řekni čemu vděčím,
že před tebou klečím
v minulosti společných vět.
Proč vzpomenout se bojím,
v paměti svý lovím
jakou barvu měl ten náš svět.
Nemohu říkat,
že vidím tě lásko rád,
bolest vracíš do mých ran zpět.
Slavik
🌟
(5737 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.