Někdy nevím, kdo je nad kým pánem, zatímco svítá, já brečím nad ránem, mám období slz a ty se usmíváš. Občas máme oba tak trochu špatnej den, přes jiné názory se ale vždy sejdem, poznám vše i když mi zapíráš. A pak zbytečně zatahují se mračna a ty mi dáváš znamení, ale ne tak značná, někdy jen tak sedíš, vůbec mě nevnímáš. Někdy nevím, kdo je nad kým pánem, zatímco svítá, já brečím nad ránem, mám období slz a ty se usmíváš. Někdy nevím, kdo je nad kým pánem, zatímco svítá, já brečím nad ránem, mám období slz a ty se usmíváš. Oba nechcem abychom dospěli, já náladová, ty pořád nesmělý a pak si říkám, jak dobře mě vlastně znáš. Pro oba ten druhý pořád jeho sen, někdy bez sebe nemůžeme být ani jeden den a pak jsou zase dny, kdy mě proklínáš. Tak pojď, vždyť jsme na horský dráze, musíme překonávat překážky a všechny nesnáze, vše jde líp, když se usmíváš. Někdy nevím, kdo je nad kým pánem, zatímco svítá, já brečím nad ránem, mám období slz a ty se usmíváš. Někdy nevím, kdo je nad kým pánem, zatímco svítá, já brečím nad ránem, mám období slz a ty se usmíváš. Někdy nevím, kdo je nad kým pánem, zatímco svítá, já brečím nad ránem, mám období slz a ty se usmíváš.