Já mám prázdnou skříň a kupuješ mi toho čím dál míň, tak jak mám získat svět, když mám sukni starou dvěstě let a huberťák z roku pět a na nohou jen staré šífy. Máme byt, v něm rolety a venku vůz i když ojetý a první rok jsme bez dluhů, postel máme do kruhu, na tom já mám zásluhu, ty všechno dáš za svoje hifi. Máš tolik nahrávek a trávíš u nich celý věk a pouštíš si to do hlavy a mně to vůbec nebaví, když hlásí, děláš opravy a nevšímáš si jak jsem krásná. Gramofon, toner, magneťák, zesilovač, ekvalizer, kazeťák, z toho máš velkou věž a tu mi nech, taky chceš a reprobedny máš ne jen jedny a každá má aspoň tři pásma. Hifi skříně zní po Karlíne, sousedé jsou rázní, pak to zkrátka dáš na sluchátka, zpíváš s tím jak blázni. Hi, hi, hi, hifi, hi, hi, hi, hifi. Pořád tě ještě bere, ó, to kvatro chci aspoň stereo a kdyby to bylo jen mono, hm, tak by to nebylo vono. Ta aparatúra nestojí búra, zrušil jsi už tři vkladní knížky. Kvalty, herze, decibely, frekvence, to jsem si, já blázen, vzala šílence, musíš denně spájet, čistit, pilovat, pak do toho pustíš celý kilowatt a když se chci s tebou nežně milovat, jen posloucháš jak znějí výšky. Už nemám náladu bát se všech výkladů se zbožím elektrickým. Říkám ti potřetí, z okna to poletí, jednou to uskutečním. Hifi skříně zní po Karlíne, sousedé jsou rázní, pak to zkrátka dáš na sluchátka, zpíváš s tím jak blázni. Hifi skříně zní po Karlíne, sousedé jsou rázní, pak to zkrátka dáš na sluchátka, zpíváš s tím jak blázni.