Pověz,
jak řeky proud
má břehy své
a louky rád.
S chrpou,
ten klidný kout
jak oči tvé,
se bude zdát.
Znám tě, řeko má
a nestavím slovům hráz,
tvůj proud překoná
i dálku dní,
bouří v nás.
Máš být mou řekou,
mou tichou tůní,
vším máš mi být.
Budeš
mou krajinou,
kam cesty mé
zpátky jdou.
Každou
svou vteřinou
se navracím
v náruč tvou.
Máš se řekou stát
a já se tvým
vlnám vzdám.
Chtěj
i břehy brát,
jsou louky tvé,
povídám.
Tvůj kraj tě vítá,
má řeko štěstí,
má, lásko má.
Ná ná na na ...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.