Klikaté potoky v ranním oparu, mrazivá mlha v údolí, zákoutí hlubokých lesů, sny z mechu a kapradí - stromy jsou naši otcové, krásně a mohutně šumí, lesy jsou naším domovem pospolu s divokou zvěří.
Vítr si pohrává s vlasy na holém a prázdném kopci, i tady by měly být stromy a prameny čisté vody, synové lesů ve své říši, přírodní království prastaré, chladné prameny v černé skrýši, kořeny vodou nasáklé.
Synové lesů u bran své říše, chráníme stromy rukou i mečem. Ten, kdo zákeřné vykoná mordy, setká se s naším barbarským hněvem. Když někdo podsekne strom, bude zbičován deštěm. Ještě jednou a udeří hrom a pak bude nucen vyprahlé pustiny zalesnit, též holé pastviny zalesnit.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.