Karel Plíhal
Padaly hvězdy
R: CPadaly hAmivězdy a D9/F#jedna z nich sGlítla
mé milé přCímo dD9/F#o klínGa,
jCak byla žhAmiavá, tak sD9/F#ukně jí chGytla,
a od sukně cCelá rFoklinCa.
1. AmiMá milá kEmiřičí: Amipomoz mi pEmiřece,
nAmiestůj tu jEmiako z kD#dimamene,
tAmiak jsem ji rEmiychle Amiodtáhl k řEmiece
z dAmiosahu tEmioho plDamenGe.
R:
2. Jenže ta hvězda tu moji milou
rozpálila jak kamínka,
zuby i nehty mi pustila žilou
a já drtil její ramínka.
R:
3. Pod hlavou nebe a nad hlavou země,
v obrovským požáru škvařím se,
jsem totiž v ní, jako ona je ve mně,
jako dvě kapky steklé na římse.
R:
R: Teď už jen v očích jak tečka za snem
skomírá malý plamínek,
běžíme k hvězdě a oba žasnem:
je to jen chladnoucí kamínek.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.