SuperMusic.sk

Karel Plíhal - Vzpomínky

VDlastní krví slunce kreslí Amina skla oken krajinky, Hmiodevšad se na zem snesly Autahané vzpomínky, Dotvírám jim do předsíně, zAmiouvají si botičky, hnHmied se ženou do kuchyně nAa slaninu s vajíčky. R: Každá Hmimá jméno Gholky, se kteArou jsem někdy cDhodil, každá znHmiá všechna přGání, co jsem zAa ta léta mDěl, každá vHmií, kdy jsem pGomáhal a kdAy jsem zase škDodil, každá z nHmiich je tou lGáskou s velkým AeL. 2. Než se nají, tak jim stelu ve své noční košili, snad si je moc pouštím k tělu, ale kam by chodily, vykoupané, nakrmené jdou si se mnou povídat, dokud nás čas nezažene jít se řádně nasnídat. R:

💬 Komentáre

Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.