Kdo s klEmioboukem v rHmiuce zkEmiusil projít svCět,
ten náramně musel se splH7ést
a rEmiychle se vrEmi/Dátil, nHmia zem z výšky slét',
žitím že je pušku v ruce nEmiést,
jak v pAmioušti, i u řeky stEmiezka je v horách,
když jCít chceš za všednosti prH7áh,
takEmi tvá zbraň Emi/Dje přítHmiel, když výstřel ze skal zní,
zrEmiada je v soutěskách.
®: VEmiíru v tvou sHmiílu dCává ti zbrEmiaň,
prCohraje, kdo mHmiá jen prázdnou dlEmiaň.
Ber život jak příběh, kterej už se stal,
tehdy snadnej se zdál,
víš, že chceš být, s někým žít, dnes se smát
z těch, co se toulat šli po hvězdách,
kdo vůli měl zdolat hory vysoký,
na štístko zblízka si sáh',
jen tak prošel světem, protože už ví:
zrada je v spoutěskách.
®:
Muž svůj most spálil, za zradu stisknul spoušť
a tváře mu zbledly jak sníh,
pak svý sny hned sbalil, srdce jako poušť,
a tíhu z duše splách' až démon líh,
kdo sám míval ráno ve vlasech vítr z hvězd,
směl písně o tom hrát na štrekách,
psát o touze žít a znát pravdu z dlouhejch cest:
zrada je v soutěskách.
®: + vEmiíru v tvou sHmiílu dCává ti zbrEmiaň, zrada je v soutěskách ...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.