CEmiAmiG7CEmiAmiG7
.1.
Vánek Dmizlaté klasy G7hladí
a z Dmidálky září G7bílé šaty Csvatební,EmiAmiG7
mák s Dmimodrou chrpou G7ladí
Dmia já na cestě G7dříve plné Ckamení.EmiAmiG7
Sám v Cúdivu si Emišeptám:
Tak Ctudy jsem choEmidíval každý Dmiden.Dmaj7Dmi7G7
a Dmipak se nahlas G7zeptám, jak Dmitenkrát zase G7breptám:
"Mám Dmiradost, že jsem G7zůstal jaký Cjsem." EmiAmiG7
.2.
Vždyť já Emivím, jak sláva G7voní,
kdy slunce chodí spát a hvězdy vstávají.
Jak cinká postroj koní
a za letní noci zdi domů sálají.
Žár měmí barvu slívám
a když mráz začne kouzlit do oken,
sníh pláň polí odívá, a tak se kolem dívám,
mám radost, že jsem zůstal jaký jsem.
.3.
Nespěchám jak se sluší
a proč taky, když chci se dobře podívat
na krásu, která vzruší
a pak si o ní třeba s dětmi povídat.
Objevit kytku v lomu
prásknout sebou pod na holou zem.
Přemýšlet, jak z vás teď komu prozradit, že díky tomu,
mám radost, že jsem zůstal jaký jsem.
Přemýšlet, jak z vás teď komu prozradit, že díky tomu,
mám radost, že jsem zůstal jaký jsem.
C. Mám radost, že jsem zůstal jaký jsem.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.