Když záblesk a ocel splynou v jedno a krev začne téct
usychá v baravě podvečerního slunce
a zítřejší déšť všechny ty skvrny odplaví
Ale v našich myslích z toho vždycky něco zůstane
třeba právě to, jaký byl význam tohohle závěrečného činu
k pevnému uchopení důvodu bytí
Že z násilí nic nevzejde a nikdy nebude schopno vzejít
všem, kteří se narodili pod hvězdou hněvu
a pro případ, že bychom zapoměli, jak křehcí jsme
A déšť bude padat pořád dál, jako slzy hvězdy
A déšť bude pořád dokola říkat, jak křehcí jsme
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.