Ná ná naj na ná naj na ná ná.
Ná ná naj na ná naj na ná ná.
Jsem potulný básník
a loutna má odřená
je mého umění doklad.
Tak po světě bloudím
jen postava bez jména
a zpěv je můj největší poklad.
Ná ná naj na ná naj na ná ná.
Ná ná naj na ná naj na ná ná.
Pár úderů do strun,
pár veršů laciných,
stačí mi pro žití skromné.
Já pro srdce žádám
jen pár slov laskavých
a krajíc se solí pro mne.
Ná ná naj na ná naj na ná ná.
Ná ná naj na ná naj na ná ná.
Ná ná naj na ná naj na ná ná.
Ná ná naj na ná naj na ná ná.
Ale jednou,
až tón loutny mé zamrazí
a v mým hrdle začne to chrčet.
Jako raněný zvíře
já schovám se do mlází
a budu už na věky mlčet.
Ná ná naj na ná naj na ná ná.
Ná ná naj na ná naj na ná ná.
Ale zatím zde stojím
a to tedy znamená,
že čas je přec jen dobrý přítel.
Jsem potulný básník,
jen postava bez jména
no a teď snad už vše o mě víte.
Ná ná naj na ná naj na ná ná.
Ná ná naj na ná naj na ná ná.
Ná ná naj na ná naj na ná ná.
Ná ná naj na ná naj na ná ná.
Ná ná naj na ná naj na ná ná.
Ná ná naj na ná naj na ná ná.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.