Rudolf Cortés - Takový sníh už nepadá
Když chumelí se bílí sníh
jakoby kdosi tiše dých
do oněmnělých kláves.
Jakoby zaslech známý smích
kraj dětsví zahléd v závějích
a bílou rodnou náves.
S čepici starou na hlavě
octneš se náhle ve vřavě
a krupobití koulí.
Ach kamarádi kdopak z nás
by nevzpommněl rád na ten čas
klukovských modřin a boulí.
R: Ach ne, ne, ne
takový sníh už nepadá
jak padával nám za mlada
ach ne, ne , ne.
Zhojila boule maminka
a je tu další vzpomínka
odkud se náhle vzala.
Zas chumelí se chumelí
s děvčátkem svým jdu na jmelí
jak se jen jmenovala.
S vločkami vítr taškaří
a hází nám je do tváří
ach vetře žádná škoda.
Já zlíbám zpátky
každou z nich
a je to sladký, sladký sníh
a voní po jahodách.
R: Ach ne, ne, ne...
Tak jako voda potokem
ubíhá nám rok za rokem
čas běží stále běží.
Co sněhu zatím napadlo
a co v něm všetchno zapadlo.
A zas už venku sněží
potichounku a lehoučce
snáší se vločka ke vločce
a v závěji se tratí.
Ne brachu všeho do času
tu závěj spadlou do vlasů
už nikdo neslíbá ti.
R: Ach ne, ne, ne...
tom178
(1372 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.