Pavel Dobeš - O Pilníku, Svidříku, Vénovi a Hedvice [akordy a text]

^{Hmi, C, D7, G, Hmi, C, D7, G} ^HmiPilník je ^Czastrčená ^D7pohraniční ^Gvíska, v t^Hmié vísce ž^Cije vd^D7ovec Vokat^Gý, z P^Hmiilníka d^Co Svidříka vl^D7ak jen jednou p^Gíská ^Hmia ve Svidř^Cíku žijou ň^D7ácí Bohat^Gí.^Hmi Bohatství Bohatých je v tom, že mají Vénu, a vdovec Vokatý má dceru Hedviku, Véna v ní poznal jednoduchou ženu a jezdil za ní vlakem do Pilníku. Každičkou sobotu, za sucha i deště, v zimě i v létě stála u trati, lámal ji řečmi o společné cestě, která se před nimi v dálce klikatí. Co bílých lodí oceány kříží, co ptáků lítá na svých křídlech oblohou, a naše cesty do těch dálek aspoň míří, když už tam nahoru za nimi nemohou. Když chlapec odjel, měla v hlavě balet, myšlenky šťastně skotačily za Vénou po všech těch vzdušných zámcích z levných karet, musela si je vázat mašlí červenou. Hedvice bylo nadosmrti nanic, když Vénu sesbírali ráno po poli, nějak se zamontoval do přechodu hranic a v noci byla šťára v celém okolí. ©etření skončilo, a jí, jako ňáký dámě, projevil účast starší seladon, přidržel dveře a nabídl jí rámě, úředník z okresního města Ypsilon. "Děkuji, nechci," řekla, "cožpak city kradu, cožpak jsme nebyli šťastní a bohatí, vevnitř v mé hlavě, tam úplně vzadu žádná zvláštní cesta už se neklikatí." "Vím, že z těch lodí, o kterých všichni sníme, nikdy žádná pro nás neplula přes oceán, byla jsem ráda za všechny šťastné chvíle, chcete-li, u přepážky vám je odevzdám." Nechce se vždycky jen smát anebo brečet, nedá se vždycky všemu rozumět, co po vodě v moři, to je po lidských řečech, v srdci to hoří a už nehřeje ...

Pavel Dobeš - O Pilníku, Svidříku, Vénovi a Hedvice

💬 Komentáre

ℹ️ Pavel Dobeš - O Pilníku, Svidříku, Vénovi a Hedvice

🔥 TOP piesne

Prihlásenie