Lásko, svítá
Už půjdu - ty neptej se kam
Jsem jen část tvého nádherného hříchu
Dlouho pátráš a ptáš se proč zhasla má zář
Já ti odcházím z paměti mám jinou už tvář
Kráčím tmou
Mám tisíc let
Jem v zemi soumraků
V krásné říši, kde můžeš se dotknout i zázraků
Lásko svítá
Už půjdu - je nejvyšší čas
Vím, že stmíváním paměti víc touhy je v nás
Já se vrátím zas tam za tebou zpátky
Kde to znám
Ty a já
My dva stálí
Já se vrátím zas tam za tebou zpátky
Sfouknem čas
Ty a já
a láska v nás
V němém údivu ptáš se mě - čí jsi?
Vždycky tvá, když mě svou vírou vzkřísíš
Vzácnou vírou
Co září, jak měsíční svit
Zítra znovu se najdeme jen,
Budeš-li chtít
Proletím staletí
za duší spřízněnou
Mít chci tvá objetí,
Jít jen za láskou tvou za duší spřízněnou
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.