Den jako jiné jsou, s oblohou zářící a s dívkou neznámou, před školou stojící, přemýšlí. V zasněných očích má svět náš a plnou dlaň přání. V zasněných očích má svět náš, svět pulzující. Snad čeká. V zasněných očích má svět náš a stín pousmání. V zasněných očích má svět náš, svět rotující. Má brašnu na zádech, domů snad zamíří, stojím a tajím dech nad krásou mládí. Polož jí otázku, odpoví, možná ne, zda myslí na lásku. Den jako jiné jsou, s oblohou zářící a s dívkou neznámou před školou stojící. přemýšlí. V zasněných očích má svět náš a plnou dlaň přání. V zasněných očích má svět náš, svět pulzující. Snad čeká. V zasněných očích má svět náš a stín pousmání. V zasněných očích má svět náš, svět rotující. Pomalu odcházíš, v mysli máš její tvář, příslib i kalendář, rok dvoutisící. Starší zas o pár let, budeš si pro ni přát šťastný a klidný let. Let vzhůru do výšek, ke hvězdám do dálky, prostorem neznámým, tam do vesmíru. Mladá jak svěží květ, má v očích korálky, v nich je náš příští svět. Let vzhůru do výšek, ke hvězdám do dálky, prostorem neznámým, tam do vesmíru. Mladá jak svěží květ, má v očích korálky, v nich je náš příští svět. Na na na na ná ....