Samota tíží, ty to dávno víš,
proč jen se zdráhá
tvá hvězdná dráha
zkřižit tu mou dokud smí
přijít blíž, ještě blíž, ke mně blíž.
Ta dálka mlčenlivá
je věčná hráz,
ta dálka mlčenlivá
to je vklad náš.
Když láska není oponou,
a ty to víš,
už ani mandragorou
ji nevzkřísiš.
Zas ta noc prázdná
a jen vítr vál,
zas jen ta touha
a noc je dlouhá,
když člověk ví, že tě má ještě rád,
tolik rád a je sám.
Ta dálka mlčenlivá
je věčná hráz,
ta dálka mlčenlivá
to je vklad náš.
Když láska není oponou,
a ty to víš,
už ani mandragorou
ji nevzkřísiš.
Snad čas tě jednou přiláká
až před můj práh,
jdi tiše, noc je plachá,
jdi po špičkách.
Jdi tiše, noc je plachá,
jdi po špičkách.
|
