Zamknout
klíčem dózickým,
tvojí se stát.
Zamknout
jednou provždycky,
vzdychnout a spát.
Tys mi spálil most,
můj muž má jméno lhostejnost,
mizí můj stálý řád,
když máš mě rád.
Zamknout
a zdřímnout si,
pak cítit nás.
Strach můj
ve dvou zardousit,
zamknout i čas.
Posedlá jsem, vím,
ty jsi můj ostrov úlevy,
zamknout
a spálit se
ve dvou jde snáz.
Vůni tvou už znám,
ze tvých pih čtu svůj monogram,
rozum, ten zavřel krám,
když já tě mám.
Tys mi spálil most,
můj muž má jméno lhostejnost,
mizí můj stálý řád,
když máš mě rád.
Tys mi spálil most,
můj muž má jméno lhostejnost,
mizí můj stálý řád,
když máš mě rád.
Na, ná, na, ná ...
|