*:C Vážené lidGičky, spočiňte chvilAmiičku,
čtete-li básničkGy, slyšte mou písničkCu,
pro staré, pro mladGé sepsaná tady jAmie
stručná historiGe české poeziCe.
NCeruda JGan byl chytrý pAmián,
aby snad nezmokG(E)l, nosíval binokCl,(G)
stranil se dGam, proto žil sAmiám,
chodíval pEěšky, život měl tAmiěžký(G).
Naopak Hálek smutku byl dalek,
ženský ho žraly, a tak je balil,
za zpěvů slavíka z šatů je vysvlíkal,
napsal pár básní, byl velmi krásný.
®: BCásníci - slGavíci, píšící chlAmiípníci,
tatíci s přEíjicí, ba i vy bCez nGí,
s nCadšením nGa líci smekám svou čAmiepici,
byli jste chlEapíci, lvi převítAmiězníG.
Havlíček Borovský - to byl vůl obrovský,
nedal si bacha na Bacha, třikrát měl zaracha,
psal v rámci glasnosti petice, stížnosti
a byl za odměnu vyslán do Brixenu.
Otokar Březina, ten se furt přepínal,
pořád jen psal a málo spal,
měl jednu služku, papír a tužku,
služka se zlobila, tužka se zlomila.
®:
Vladimír Vašek choval se plaše,
na poště seděl, z okna furt hleděl,
nebyl moc do srandy ani na fešandy,
nosíval papuče, vymyslel Bezruče.
Jaroslav Vrchlický, epicko-lyrický
démon poetický skončil co profesor,
byl velmi ploden, ženskou měl co den,
Auguste Rodin byl jeho velký vzor.
®:
František Gellnerů byl přítel kellnerů,
studoval baňu a kašlal na ňu,
měl vlasy z rzi, byl velmi drzý,
život bral hopem, všeho byl schopen.
Florian Miroslav měl mozol od oslav,
vycházel se všemi, nemaje problémy,
říkali mu Mirek, napsal sto sbírek,
stoprvní nestih', což bylo štěstí.
®:
|