1. N^F#mia rohu ulice s b^Dandaskou od guláše, d^Ao očí čepice st^C#7ál tu a prosil plaše ^Hmio jedno cigáro ^F#mia jednu sirku k tomu, ř^Díkal si Cyril, M^C#7etoděj zdrhnul z domu. 2. A hvězdy hnuly nebem, když pohnul malíčkem, pravdu prý sytil chlebem, zvláštní lesk pod víčkem, tou nocí jako zázrak zní zvony do kraje, šeptal mi jako náznak: tu něco nehraje, /: tu něco nehraje. :/ ®: /: ^HmiOdevšad na mě míří, k^F#miolem jde strach, ^Doči má netopýří, ^C#7už na mě sáh'. :/ 3. Na rohu ulice tyká si s polostíny, s očima jak svíce po letech dávno jiný, na věži bije druhá, kde hledat odvahu, Cyril, co ztratil druha, bojí se o hlavu. 4. A ruce se mu třásly, mráz běhal po těle, plamínky v očích hasly, smutek bez přítele, víra - ta sluší tomu, kdo hledá na duši, Metoděj zdrhnul z domu, /: /: kdo nás to naučí? :/