Jan NIc - Ta pravá a káva
21.1.2013, 16:48, Praha 2, v tramvaji č.16
Ani nevíš, jak jsem rád,
že Tě vidím,
taky bys už měla znát,
že se za to nestydím.
A tak, když už jsem Tě neviděl,snad třista let,
tak mi věř, že tu dobu vyrovnám hned.
A proto příjmi mé pozvání
třeba ke kávě,
ukončíš mé sténání
v hlavě. No právě!
Pak už nebudu si stěžovat, že jsem byl dneska sám,
tu kávu na rukávu, utřít Ti mám.
Tak nezlob se, že místo toho,aby jsme si povídali,
tak u kávy i tou kávou jsme se pokecali.
Tak mě zase,
minimálně 300 let neuvidíš,
za ten dnešek omlouvám se,
ale to už dávno víš.
A z toho plyne poučení,
že lepší je se ptát na znamení
a ne na to kolik sladí,
když jí flekatý rukáv vadí. |