Stál na rozcestí štíhlý strom,
hrál svými listy tichý tón,
ten tón, čistý tón,
jak zvon slyším znít,
chci dál píseň v erbu mít.
Stál na rozcestí dlouhý čas,
zrál jako přání v každém z nás,
kto zná čisté v nás,
jen čas může vzít,
chtěj dál píseň v erbu mít.
Stál na rozcestí dlouhý věk,
dál všem rozdával písně lék,
ten lék, čistý lék,
náš věk měl by vzít
a dál píseň v erbu mít.
Stál na rozcestí štíhlý strom,
hrál svými listy tichý tón,
ten tón, čistý tón,
jak zvon musí znít,
chcem dál píseň v erbu mít.
Ten tón, čistý tón,
jak zvon musí znít,
chcem dál píseň v erbu mít,
chcem dál píseň v erbu mít.
|