G, D/F#, Emi7, C, G, D, Ami, C/D, Cmaj7, G, D4sus, D
Jestlipak Gvzpomínáš si ještě na ten D/F#čas,
táhlo námEmi7na dvacet a Cslunko Gbylo vDnás,
Amivrabci nám jedli z ruky,
Cživot šel bez záruky,
Gale taky bez příkrasD.
Možná, že hloupý, ale krásny byl náš svět,
zdál se nam opojný jak dvacka cigaret
a všechna tajná přání
plnila se na počkání anebo rovnou hned.
®:AmiKam jsme se poděli
Ckam jsme se to poděli,
Gkde je ti D/F#konec, můj Emi7jediný příteli,
Amizmizels' mi, nevím Dkam,
Cmaj7sám, sám, sám, jsem tady GsámD4sus, D.
Jestlipak vzpomínáš si ještě na tu noc,
jich bylo pět a tys' mi přišel na pomoc,
jó, tehdy nebýt tebe tak z mých
dvanácti žeber nezůstalo příliš moc.
Dneska uz nevím, jestli přiběh' by jsi zas,
jak tě tak slyším, máš už trochu vyšší hlas
a vlasy vlasy kratší, jó,bývali jsme mladší,
no a co, vem to ďas.
®:Kam jsme se poděli kam jsme se to poděli,
kde je ti konec, můj nejlepší příteli,
zmizels' mi, nevím kam,
sám, sám, sám, peru se teď sám.
Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten rok,
každá naše píseň měla nejmíň třicet slok
a my dva jako jeden ze starých reprobeden
přes moře jak přes potok.
Tvuj děda říkal: ono se to uklidní,
měl pravdu, přišla potom spousta malých dni
a byla velka voda vzala nam, co ji kdo dal,
a tobe i to posledni.
®:Kam jsme se poděli kam jsme se to poděli,
kde je ti konec, můj bývalý příteli,
zmizels' mi, nevím kam,
sám, sám, sám, zpívám tu teď sám.
Jestlipak vzpomínáš si na to, jakýs' byl,
jenom mi netvrď, že tě život naučil,
člověk, to není páčka,
kterou si, kdo chce, mačká,
to už jsem dávno pochopil.
A taky vím, že srdce rukou nechytím,
jak jsem se změnil já, tak změnil ses i ty,
a přesto líto je mi, že už nám nad písněmi
společný slunko nesvítí.
®:Kam jsme se poděli,kam jsme se to poděli,
kde je ti konec, můj jediný příteli,
zmizels' mi, nevím kam,
sám, sám, sám, jsem tady sám.
|
Jaromír Nohavica:
Jaromír Nohavica:
Kryštof:
Kryštof:
Jaromír Nohavica:
