V pátek ve tři, to su stresy,
srdce mám až v krku kdesi,
autem z centra, kriste pane,
všecko je to zapraskane,
kolona až na MarHory,
mě už toho beru mory, ry, ry, ry.
Mně snad jebne
Na Fifejdách, to su nervy,
ty se, chlape, tady nervi,
ty se zařaď a drž hubu,
my jedeme na Porubu,
po robotě všeci vali,
domů, aby odpočali,
Mně snad jebne
Moja čeká u Futura,
ŕekla ve tři, no tak kura,
musíš tam být přesně rychtyk,
jinak bude dělat ksichty,
bacha, zleva co za vola,
zas jakasi autoškola, la, la, la.
Mně snad jebne, kura.
Z tramvaje se lidi tlemi,
v jake ja to žiju zemi,
to vám povim, to je squadra,
Jižní Amerika hadra,
huby na skle vyvalene
a já hniju na červené, ne, ne, ne.
Mně snad jebne
Z rádia mi zpívá Bílá,
to vám povim, to je sila,
řve, jak by ju mordovali,
kde tu manekynu vzali,
Fittipaldi veze pizzu,
to je fakt už na palicu.
Mně snad jebne
Co tu blikáš tu v tym Oplu,
co tu blikáš tu v tym Oplu,
co tu blikáš tu v tym Oplu,
takych jak ty zname soplu,
každy tváří se jak šefik,
ktery všecky baby přefik
a pak doma na facebooku,
trénuje si pravu ruku, ku, ku, ku.
No mně snad jebne
Zírám, kolik tu cypu je,
tady se snad nezipuje,
tu to všeci beru hopem,
mrtvý leží za příkopem,
živý s plynem na podlaze,
jezdí fakt už jak v té Praze, ze, ze, ze.
Mně snad jebne
Pomalu se blížím k cílu,
šef mi volá do mobilu,
že je to zakazka velka,
tež moh počkat do pondělka,
parkoviště plné chuju,
kde já, kurwa, zaparkuju.
Mně snad jebne.
Moja na mě silně mává,
tu má někdo přednost zprava,
ale já už na to seru,
uhybejte v protisměru,
řekla ve tři, je tři deset,
policajti zeserte se, se, se, se.
Zeserte se.
|
Jaromír Nohavica:
Jaromír Nohavica:
Kryštof:
Kryštof:
Jaromír Nohavica:
