Ruce milenek
jsi na kůži měl,
já, klidná navenek,
tu zbyla, tys šel.
Po sté jak poprvé
ty nad vším jsi byl,
já bílá, bez krve,
bez tepen a žil.
Po sté prázdná,
schýlená,
po sté prázdná
a bez jména.
A já tě závidím
všem, cos měl
a já tě závidím
všem, co máš.
A já tě závidím
všem, cos chtěl
ó, o, a já tě závidím
všem, co znáš.
Tu vůni milenek
si v košilích nech
a žij si pro venek
a měj dál svůj spěch.
Po sté a poprvé
buď nad vším, když chceš,
na ničem netrvej,
já mám radši lež.
Z pravdy bývám
schýlená,
tak své lásky
nech bez jména.
Stejně tě závidím
všem, cos měl
a já tě závidím
všem, co máš.
A já tě závidím
všem, cos chtěl
a já tě závidím
všem, co máš.
Stejně tě závidím
všem, cos měl
a já tě závidím
všem, co máš.
Stejně tě závidím
všem, cos chtěl, co máš
a já tě závidím,
závidím.
|
Věra Špinarová:
Věra Špinarová:
