Chceš pořád jen to samý
a to mě nudí,
tupý úsměv dal mi lásku psí.
Nemám zlost,
mám však dost
těch věčně stejných laků.
A vztekej se jak chceš,
já to prostě balím,
jak černá vdova
smutek odnosím,
nečekej, že jednou tě
na kolenou odprosím.
Stěží mi teď dáš mat,
sám tu svou hru můžeš si hrát,
si vážně, jen se dál mrač,
špatnej hráč,
ó, hráč.
Chceš pořád jen to samý
a to mě nudí,
tupý úsměv dal mi lásku psí.
Nemám zlost,
mám však dost
těch věčně stejných laků.
Jásej, děvče, přišel král.
Stěží mi teď dáš mat,
sám tu svou hru můžeš si hrát,
si vážně, jen se dál mrač,
špatnej hráč,
ó, špatnej hráč.
Já srdcem lásku jen splácím,
již nerad věříš v tenhle snář,
je známo, že si stín,
kterej já nespatřím,
mizí dál bez řečí,
za to však napořád.
Stěží mi teď dáš mat.
Stěží mi teď dáš, lásko, mat,
sám tu svou hru můžeš si hrát,
si vážně, jen se dál mrač,
špatnej hráč,
ó, špatnej hráč.
Ú, stěží mi teď dáš, lásko, mat,
lásku, svou hru můžeš si hrát,
si vážně, jen se dál mrač,
špatnej hráč, špatnej hráč,
špatnej hráč.
|