C Ve světnici u KozDinů
stGará vdova Kozinová smEmiaží vaječCinuD,
čeká nCa syna, co se má vrDátit za hodGinu,
neví, žEmie tělo synovo jCe na polovDinu.
®: Ono jGe, jCe, jDe, ono jGe, jCe, jDe.
Zaplakali Psohlavci a Psohlavkyně,
my jsme na tom byli povinně ze školy v kině,
ale já jsem musel jít na záchod zrovna v polovině,
takže nevím nic o Kozinově vině či nevině.
®: Nevím nic, nic, nic, vůbec nic, nic, nic.
Učitelky dějepravy,
ty vám měly prsa, že až oči lezli z hlavy,
jedna, ta mi přála dlouhá léta, pevné zdraví,
a abych neskončil jak Kozina a nešel do šatlavy.
®: Ne,ne, ne, já, já, já.
Nejsem Psohlavec a nestojím o marnou slávu,
ale člověk nikdy neví, kdo mu nasadí psí hlavu,
a proto, mámo, nechystej mi večer stravu,
jsem připraven, připraven na popravu.
®: -vu, -vu, -vu, -vu, -vu, -vu.
Kdo nemá v občance, ten musí mít pod čepicí
a kdo nemá pod čepicí, ten ať pije slivovici,
dáš si jednu velkou a máš opici,
a to je chvíle pro písničky Jaromíra Nohavici.
®: Je, je, je, ano, yes, yes, yes, da, da, da, ano.
|
Jaromír Nohavica:
Jaromír Nohavica:
Kryštof:
Kryštof:
Jaromír Nohavica:
